Krátké informace o katedře

Historický vývoj činnosti katedry

Začátkem dvacátého století (v roce 1906) byla zřízena profesura železničního tunelového a silničního stavitelství. Vedením Ústavu silničních tunelových a železničních staveb byl pověřen Prof. Ing. Dr. tech.h.c. Karel Špaček (1906 – 1937).

Profesor K. Špaček, který kromě vlastní učitelské činnosti byl velmi činný také vědecky, zvláště v oboru silničního stavitelství, které v posledních desetiletích vlivem mohutného rozvoje automobilismu si vyžádalo rozřešení řady nových úkolů. Prof. Špaček záhy poznal, že bez soustavného vědeckého výzkumu silničních staviv nelze zdárně rozvíjet silniční stavitelství. Celou svou energií usiloval o založení a vybudování Výzkumného ústavu přirozených kamenů a silničního stavitelství. Ústav jím založený patřil mezi nejpřednější toho druhu. Profesor K. Špaček byl třikrát děkanem a jednou rektorem Českého vysokého učení technického v Praze. Vědeckými pracemi se zúčastnil silničního kongresu v Miláně v roce 1926 a kongresu pro výzkum staviv v Curychu v roce 1931.

Významnou měrou k rozvoji školy přispěl i Prof. Ing. Dr. F. Loskot, který pokračoval v díle profesora K. Špačka a po okupaci znovu budoval nejen ústav stavitelství silničního a tunelového, ale i vědeckovýzkumnou základnu pro zkoušení silničních stavebních materiálů, kameniva a živičných pojiv. Již v roce 1951 mohlo být úspěšně započato s řešením výzkumného úkolu z oblasti zkoušení kameniva. V roce 1953 bylo zahájeno praktické cvičení v provizorních prostorách silniční laboratoře a vědeckovýzkumná základna rozšířena i o zkoušení silničních cementových betonů a podloží. Prof. F. Loskot byl členem celé řady vědeckých institucí a členem korespondentem Československé akademie věd. Po zřízení kateder byl postaven do čela katedry dopravních staveb, která zahrnovala i železniční stavitelství, vedle stavitelství silničního a tunelového a uvažoval již o zavedení výuky z letišť. Prof. Ing. Dr. Loskot zemřel v r. 1956 a po něm převzal vedení katedry Prof. Ing. Dr. Jaroslav Beran až do roku 1957, který dále rozvíjel obor projektování a stavbu letišť a problematiku dopravního inženýrství.

Po odchodu Prof. Berana v roce 1957 byl vedením katedry pověřen Prof. Ing. Dr. Josef Špůrek, DrSc. Rozsah a náročnost výuky si vyžádala jmenování dalších profesorů. Pro vědní obor projektování a stavbu letišť byl jmenován profesor Ing. Vladimír Švejda v roce 1958 a v roce 1959 byl jmenován profesorem Ing. Jan Straka, DrSc., pro tunelové stavitelství, později přejmenované na podzemní stavby. Při reorganizaci kateder v roce 1963 přešla tato vědní disciplína na katedru geotechniky. Název katedry po zřízení vysoké školy dopravní v Žilině byl změněn z katedry dopravních staveb na katedru staveb silničních, letištních a podzemních a po odchodu Prof.Ing. J. Straky, DrSc., v r. 1963 na katedru staveb silničních, letištních a městských komunikací. Zásluhou Prof. Ing. Dr. Josefa Špůrka, DrSc. vznikl na katedře v roce 1964 nový vědní obor na základě požadavků praxe, a to obor silničního a městského dopravního inženýrství. Po prof. Loskotovi pokračovat i Prof. Špůrek v budování vědeckovýzkumné základny katedry a v roce 1962 byla slavnostně otevřena Vědeckovýzkumná silniční laboratoř katedry na Karlově náměstí, a tak byly uskutečněny cíle a záměry jak Prof. Špačka, tak Prof. Loskota. Za vedení Prof. Špůrka se značně rozšířila činnost a působení katedry jak ve výuce a vědeckovýzkumné práci, tak na veřejnosti u nás i v zahraničí. Za svou mimořádně bohatou a všestrannou činnost a pomoc při výstavbě dálnice mu byla udělena řada vyznamenání a ocenění. Po 15 let stál v čele katedry až do roku 1972 a i potom nadále působil na katedře a svou činností přispíval k jejímu dalšímu rozvoji a pokračoval ve své bohaté veřejné činnosti.

Na katedře silničních staveb je nyní zajišťována výuka a rozvoj vědních disciplín v oboru silničního stavitelství, zahrnujícího projektování a stavbu silnic a dálnic, dále v oboru letišť, městských komunikací, silničního a městského dopravního inženýrství. Je dále rozvíjena vědeckovýzkumná činnost, řešení výzkumných projektů a grantů. V roce 1994 byl úspěšně dokončen projekt TEMPUS JEP-1180´ Educational Developments in Pavament Management Systems´, z jehož zdrojů bylo financováno nové přístrojové vybavení silniční laboratoře.

Intenzivně probíhá spolupráce s výrobními silničními podniky a mezinárodní spolupráce s řadou zahraničních universit a organizací.

Participace katedry silničních staveb ve výzkumných centrech

CIDEAS byl virtuální výzkumné centrum zaměřené problematiku integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí, kde se pozornost věnovala oblasti nových materiálů, konstrukcí a technologií s ohledem na jejich trvanlivost a spolehlivost v rámci celého životního cyklu. Katedra silničních staveb se v tomto směru podílela na společném vedení aktivit v oblasti pozemních komunikací a zavádění některých inovativních řešení pro silniční stavby. Sledovány přitom byly širší aspekty interakce stavebních konstrukcí s životním prostředím z dlouhodobého pohledu udržitelného rozvoje. Centrum vedené Fakultou stavební ČVUT v Praze s participací řady průmyslových subjektů a VUT v Brně jakož i VŠB v Ostravě fungovalo v letech 2005-2011. Některé informace lze stále ještě získat na http://klobouk.fsv.cvut.cz/~cideas/index.php?menu=default

CESTI byl akronym pro Centrum pro efektivní a udržitelnou dopravní infrastrukturu. Jednalo se o jediné kompetenční centrum svého druhu v České republice, jež bylo finančně podpořeno programem Technologické agentury ČR a v odvětví stavebnictví představovalo jedinečnou platformu pro výzkum a vývoj zaměřený na dopravní infrastrukturu. Centrum zahájilo svou činnost v roce 2013 a fungovalo se svým výzkumným programem do konce roku 2019. Katedra silničních staveb byla zodpovědná za vedení pracovní skupiny WP1 zaměřené na silniční infrastrukturu. Vedle toho se podílela i na aktivitách WP5 (Ochrana životního prostředí a zelená dopravní infrastruktura) a WP6 (Bezpečnost, spolehlivost a diagnostika konstrukcí). V oblasti mostů či tunelů byly řešeny otázky spojené s pozemními komunikacemi a hledáním některých nových řešení. Více informací o centru lze získat na www.cesti.cz.